středa 7. prosince 2011

Co s vámi udělala Cesta Integrace ?

1. Jak velkým mezníkem pro vás Cesta integrace byla a co nejzásadnějšího se ve vašem životě změnilo

2. Kým jste se cítili být před Cestou integrace a kým se cítíte být teď – popište rozdíl

3. Na kolik procent jste Cestu integrace hráli

4. Nejdůležitější uvědomění z celé Cesty

5. Co se vám na Cestě integrace líbilo nejvíc

6. Komu byste doporučili tuto Cestu

7. Co jste od Cesty integrace očekávali a jak se to liší od toho, co se skutečně stalo

8. Zdála se vám Cesta integrace dlouhá nebo krátká a dělalo vám problém projít ji celou


9. V čem si myslíte, že je největší přínos Cesty Integrace pro vás i ostatní


10. Chybí vám ted´, po třech týdnech cesta integrace a chtěli byste ji absolvovat ještě někdy?

Všechny části jsou jeden celek......ve chvílích, kdy se to dělo

1. Cesta integrace pro mě byla životní poutí, každé ráno jsem se budila s nadšením, co nového mě čeká. Nazvala bych to: Když děláte pořádně malé věci, dějí se pak ty velké. Zásadně mi ovlivnila celý můj postoj k sobě i k životu.
2. Před cestou integrace jsem byla stále ženou, co se brání sama sobě i ostatním, dnes je to jiné, jsem tady, přes veškeré moje „problémy“ jsem v pořádku a jsem šťastná.
3. Cestu jsem si prošla na 100% vzduch a vodu, oheň na 75% a zem tak 60%. Zem mě prostě nebaví.
4. Nejdůležitější uvědomění celé cesty bylo, že všechny naše části jsou jeden celek a slouží nám k našemu prospěchu.
5. Chvíle když se „to“ dělo.
6. Cestu integrace bych doporučila komukoliv, kdo chce ze sebe dostat víc, kdo má zájem se poznat, nebo otevřít sobě.
7. Očekávala jsem plnění úkolů, což se moc nelišilo, ale dostala jsem mnohem víc.
8. Cesta nebyla dlouhá ani krátká, jen ze začátku mě poháněl hlad z toho, co bude dál, když už teď mi to dává tolik.
9. Největším přínosem byla práce na sobě a pocit, že přes důležitou pomoc cesty integrace to děláme sami.
10. Rozhodně si ji ještě minimálně jednou dám a vím, že ona mi přinese spoustu nových úžasných zážitků a poznání.
Děkuji cesto integrace a děkuji autorce Lilly Noskové.

neděle 4. prosince 2011

Cestu jsem nehrála, žila jsem ji

1. Rok 2011 je pro mě celkově velkým mezníkem - procházela jsem metou, odešla jsem do důchodu a prošla jsem Cestou integrace. Jednotlivé části by neměly tak intenzivní působení, jako když působí společně. Asi největší změna je ta, že jsem zpomalila a více si uvědomuji svoji bytost, svůj život.

2. Nyní se cítím celistvější v sobě i v přírodě.

3. Cestu jsem nehrála, žila jsem ji. Přiznávám ale, že některé dny jsem nesplnila úkoly na 100%, protože se neztotožňovaly s mým přesvědčením.

4. Nejdůležitější uvědomění :
- "jsem kdo jsem a to je hodně"
- je mi dobře v mém těle, v mém bytě, v přírodě
- žít tady a teď a užívat si to

5. Každý týden byl něčím zajímavý. Bylo to jako listování knihou života a znovuobjevování toho, co už jsem sice věděla, ale někdy vědomě, někdy nevědomě zakrývala a nyní se k tomu vrátila a uvědomila si to.

6. Cestu bych doporučila všem lidem, aby se o sobě více dozvěděli a zkvalitnili si život.

7. Očekávání před Cestou bylo jako před neznámou cestou - co mě tam čeká, co se bude dít, koho potkám? Co se stalo? Poznala jsem více sama sebe a jsem šťastná, vděčná, pokornější, zodpovědnější, klidnější, celistvější... a děkuji za to.

8. Protože mám více času než zaměstnaní lidé, zdála se mi Cesta přiměřeně dlouhá a těšila jsem se na každý další den a práci na sobě s ním spojenou.

9. Přínos Cesty je pro mě veliký, nikdy není pozdě se dozvědět něco nového o sobě, co může obohatit a zkvalitnit můj další život. I na lidi okolo sebe nahlížím pod jiným úhlem pohledu, i ono jsou zahrnuti v božím plánu a i já je zahrnuji více do svého života.

10. Cesta mě nastartovala a nyní mi nechybí, protože se stala součástí mého života a už si neumím představit, že bych žila jinak než s poznáním, které se mi dostalo a za které nikdy nepřestanu být vděčná. Děkuji Univerzu, děkuji sobě, děkuji Lilly!!!